30.5. - 5.6. INDIÁNI Z KVÍTKA

Od neděle do pátku se uskutečnil v chatě Spojařka v Horním Podluží letní pobyt 28mi dětí v řírodě. Paní učitelky z dolního Kvítka připravily pestrý, zajímavý a kreativní program na celý týden. Příjezd, vlastně odjezd rodičů byl trochu uplakaný, ale za několik málo minut už děti řádily, paní učitelky vybalovaly a po chatě bylo veselo. Rozdělili jsme se do skupin tak, jak dospěláci pečovali o děti: Alena a 8 dětí byly "Rychlí zajíci", Renča velká a 5 dětí byly "Stříbrné lišky", Světlana a 4 děti byly "Vraníci", Petra a 3 děti byly "Bystré oko", Iveta a 5 dětí byly Rudý kmen a malá Renča a 3 děti byly "Ostrý zub". V pondělí jsme probádali okolí a vylezli na sjezdovku. Do kopce to šlo těžce, zato doulů pro lízátko se běželo lehce. Odpoledne děti začaly po skupinách řezat zářezy do totemu a vybarvovat každý svého koně. Společně jsme si poslechli indiánskou písničku a hledali pohybové ztvárnění. Kniha O malém indiánovy děti provázela vždy před usnutím po celý týden. V úterý jsme se probudili do deště. Nevadí - pleteme čelenky, děti vybarvovaly a kreslily dopisy (kdo měl známku, poslali jsme poštou, ostatní najdete v kufru). Odpoledne jsme jeli vlakem na Jedlovou, kde jsme se rozdělili - Rychlí zajíci a větší děti z ostatních skupin (17) vyrazily na vrchol. kde je čekalo pokoukání do širého světa, svačinka a nanuk. ostatní - malé děti zůstaly pod kopcem v lese, kde hledaly vodopád. nenašly. Zpět vláčkam a koupání v bazénu se slanou a 28 stupňů teplou vodou čekalo na ty, kteří zvládli kopec (malé děti v bazénu nebyly, pro hloubku 150 cm). Protože děti únavou usnuly, měly jsme čas vymyslet indiánský ntanec. Ivetka vzala choreografii do vlastních rukou a tanec jsme ráno mohli začít realizovat. A  byla středa - děti dokončily koníky, vybarvily dopisy pro rodiče a procházka k opravdovému týpí a koníkům byla super. Po večeři jsme děti seznámily se slovem tomahavk a děti se těšily na jeho zdobení. Rychlí zajíci si vyšli na večerní projížďku na koních - napásli je, nechali je proběhnout a pak je odvedli do stáje. Čtvrtek poledne byl ve znaku malování a oslavy narozenin Honzíka. Sportovní dárek od nás a mafínky s melounem od maminky, zpěv a veselí. Potom se děti vystřídaly u malování totemu, tomahavků a kdo  zrovna nemaloval, využil ke hře hřiště a sportování kolem chaty. Odpolení indiánské hry děti bavily - lovily ryby, střílely lukem, skládaly obrázky, přiřazovaly stopy ke zvířatům... Odpolední výprava za pokladem byla náročná - děti objevovaly květiny, stromy a když došly až k opravdovému větrnému mlýnu, našly truhlu s pokladem. To nbylo radosti. Po večeři jsme si společně užili diskotéku na zahradě, děti vymlsaly zbytky sladkostí a ukládali jsme je do postýek s naší velkou radostí. Pátek nás přivítal deštěm, ale my jsme se nedali - zabalili jsme kufry a vydali jsme se na slíbenou zmrzku. Pršelo nám štěstí, ale když přijeli rodiče, mohli jsme jim náš indiánský tanec ukázat v plné parádě!  Když všichni odjeli, mohli jsme si oddychnout, že byl pobyt v přírodě bez úrazu, že si ho dětii užily. Moc děkujeme rodičům, že nám jakýmkoliv způsobem pomohli, aby dětem bylo dobře.